2. kapitola - Li + Ly

31. července 2007 v 23:28 | Peťka |  Idařino dědictví
Tak tady je první kapitolka jsem vděčná shubadacce, za koment, doufám, že tato kapitolka se ti bude líbit víc, snažila jsem se.... Tak si to zkuste přečíst a prosím, jestli je to hrozný, tak to napište nebudu se zlobit! Chci se jenom dozvědět jak velké mám schopnosti =)
Peťka

--------------------------------

V jedné zemi, mnoho mil od mořské Zakary, se trhnutím probudila dívka. Bylo jí necelých 17. Její ryšavé vlasy byly rozprostřeny po polštáři a v jejích smaragdově zelených očích byl zachmuřený výraz . Dělilo ji přesně 1000 let od doby, co Idaret rozdělila náhrdelník. Zdál se jí velice podivný sen, nebo to nebyl sen?? Jestli ne, tak co to bylo?? Ruka jí urychleně vyklouzla zpod peřiny, na nočním stolku leželo malé kulaté zrcátko. Kdysi ho dostala odmaminky k narozeninám. Nadzvedla si svoji ohnivou hřívu a namířila zrcátko. Zavřela oči. Nevěděla jestli chce vůbec vědět jestli to byla pravda. Napočítala do tří a otevřela oči.

Na šíji měla vytetovanou malou krásnou růži. Když to nebyl sen, tak co to tedy bylo?
Objevila se na rozkvetlé louce. Odněkud se vynořila žena,. Nebyla to jen tak obyčejná žena, měla dlouhé zelené vlasy, které ji volně zplývaly do půli zad, které nahoře zdobila stříbrná korunka. Její šaty byly spleteny z mořských perel. Chodila bosa, vlastně nechodila, vznášela se pár metrů nad zemí. Byla to Idaret, nastal čas aby se znovu setkal Oheň, Země, Voda a Vzduch.

,, Kdo jste??" zeptala se zaraženě dívka a nervózně si natáčela na prst pramen vlasů, který jí padal do obličeje. Byla to Lily Evans.

,, Jsem Idaret, Dcera Dobra." odpověděla neznámá, její hlas zněl jako cinknutí rolničky na vánočním stromku, ale zněl z hodně velké dálky.

,, A co tu dělám, co mi chcete, jste výmysl mojí fantazie??"

,, Ne Lily, jsem opravdová! Přišla jsem ti říct něco důležitého, ale nemáme moc času, proto poslouchej: Kdysi existoval jeden náhrdelník vládl čtyřem živlům: ohni, zemi, vodě a vzduchu. Jenomže jsem ho musela z bezpečnostních důvodů rozbít. Není bezpečné, aby ho vlastnil jeden člověk. Přesto každá z těch čtyřech částí potřebuje svého pána. Ty jako Dědička dobra, jsi jeden z nich. Jsi už od narození předurčena. Jsi vládkyně všeho, co běhá a roste na pevné půdě. Světice Země.
Musíš najít zbylé tři Dědice. Zlo znovu povstává Lily a jen vy ho můžete přemoci. Najdi ostatní, co nejdříve, jakmile se spojí tenhle kousek s ostatními, dostaneš svou moc. Najdi ostatní a nauč se ji používat. Tady je úlomek z náhrdelníku, odteď je tato růže tvůj znak. Není bezpečné ho nosit jen tak po kapsách, rozhodla jsem se že ho vložím do malého tetování, nadzvedni si vlasy."

Lily si nadzvedla vlasy a Idaret ji na šíji otiskla růži nebolelo to,, jen pocítila příjemné zašimrání a bylo to.

,, Už musím jít Lily, když si nebudeš vědět rady, řiď se svým srdcem, ono ti ukáže správnou cestu." Její hlas se pomalu strácel a ona bledla.

,, Je to důležité!! Naj…." poslední větu už Lily neslyšela, ale domyslela si, co jí chtěla Idaret říct .

Probudila se. V hlavě jí vytryskla fontána otázek, které budou zatím nezodpovězeny. Nebyla si ničím jistá. Věděla jen, že musí co nejdříve najít Dědice a zjistit co nejvíce o té ženě.

Kouknutím do kalendáře se jí v mysli vystřídalo neznámé s něčím hodně známým, něčím co měla tento rok opustit… byly to Bradavice - nejlepší kouzelnická škola na světě.
Už jenom týden!! Vybavily se jí nejrůznější vzpomínky z celých 6 let. Jak úplně první den bloudila tak dlouho, že skončila na ošetřovně, jak ve třetím ročníku poprvé trumfla Snapea v lektvarech, na první Křiklanův večírek,…. Ani si to neuvědomovala, ale celou dobu se usmívala.

Těšila se na hrad, Hagrida, profesory, spolužáky, dokonce i na toho otravného…..

,,Pottere??" vykřikla s neuvěřitelností v hlase, ,,Co tady děláš??"

Nazdar Evansová" odpověděl mladík s úsměvem. Byl vysoký, každý vlas mu trčel na jinou stranu a za kulatými brýlemi se leskly jeho oříškově hnědé oči. ,, Přijel jsem se podívat na svou princezničku."

Lily se taky usmála. ,,Jak si se měl, Jamesi??"

Docela fajn, aůle něco mi pořád chybělo."

,,A co??"

,,Ty!"

,,Taky jsi mi chyběl." Mladík ji objal a lehce políbil.

Lily se už podruhé trhnutím probudila.

, No fuj, co to bylo?? Doufám, že tohle byl opravdu jen sen! Dneska jeden nikdy neví. Jak se to mohlo stáát, já jsem políbila Pottera!! Toho namachrovanýho, arogantního, - pěknýho - ne není pěknej, toho frajírka, co si myslí, jak mě neohromí těm,a svýma trapnýma vtípkama a zářivým úsměvem!!!
- stýská se ti po něm-

po Potterovi, Tsss.. to ani náhodou

- nedělej se, vím to -

Jen já můžu vědět, co ke komu cítím

- no právě já jsem ty, jsem druhá část tvého srdce jsem Ly, už dlouhou dobu čekám, že budeme s Li souhlasit, už jsi to pochopila až konečně uznáš, že ho máš ráda, tak se spojíme a budeme Lily!

Dobře uznávám že ty seš já, ale neuznávám, že ho mám ráda, já ho nesnáším, nemůžu ho mít ráda.

- však se nakonec uvidí- odpovědělo Ly, Li nestačilo nic namítnou protože se ozvalo ,,

,,Snídaněééééééé!!"

,, Ihned přijdu, Petúnie!" odpověděla Lily.
Petúnie byla její o rok mladší sestra. Byla to vysoká kostnatá žena, její černé vlasy dosahovaly délky 20 cm a celé se kroutily. Neměla ráda lidi, kteří jakkoli vybočovali z davu, tím pádem neměla ráda ani Lily, protože Lily byla čarodějka a kouzla do normálních věcí rozhodně nepatří. Ale Lily si už zvykla na sestřin postoj vůči ní. Bylo to vlastně od té doby, co Lily přišel dopis z Bradavic. Lily měla pocit, že se od sebe vzdalují, měla pocit, jako by to ani nebyla její sestra,. No, kdo ví?=)

Oblékla se a vykonala ranní hygienu, poté si ustlala postýlku a šla na snídani.

Sešla dolů do kuchyně, byly tam její rodiče, ovšem ne samy….



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 1. srpna 2007 v 12:58 | Reagovat

Hej! Takhle to jako ukončit, že se nestydíš! :D každopádně je to ale pmoc hezká povídka a pěkná kapitolka =o) jen: jestli by si trochu neztmavila to písmo (díky). :o) Jo a ještě: kdy bude další????

2 Breila Breila | Web | 8. srpna 2007 v 22:11 | Reagovat

zajímavé pojetí..jsem zvědavá co se z toho vyklube..jdu na další..  jen maličká výtka, že občas ti tam uteče nějké to písmenko :-D ale vím podle sebe, že to je naprosto běžné :-)

3 Alex Alex | E-mail | 17. října 2007 v 16:40 | Reagovat

paaaaaanecku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama